Co je blok a jak z něj vzniká blockchain

Blockchain se vysvětluje strašně, protože se vysvětluje slovy jako „distribuovaná neměnná databáze". To je sice pravda, ale nikomu to nic neřekne. Zkusme to jinak: je to sešit, do kterého se smí jen dopisovat — a každá nová stránka na sobě nese otisk té předchozí. Když někdo přepíše stranu pět, přestanou sedět otisky na všech stránkách za ní. To je celý trik.

Blok je stránka toho sešitu

Blok je balíček transakcí, které síť zpracovala zhruba ve stejnou chvíli. Kromě samotných transakcí v něm je pár údajů navíc: čas, pořadové číslo, nonceČíslo, které samo o sobě nic neznamená. Slouží jen k tomu, aby se s ním dalo hýbat, dokud hash bloku nevypadá tak, jak síť požaduje. a hlavně otisk předchozího bloku. Ten poslední údaj dělá z hromady bloků řetěz.

Otisku se říká hash. Je to výsledek matematické funkce, která z libovolně dlouhého vstupu udělá řetězec pevné délky. Má tři vlastnosti, které dohromady tvoří celou bezpečnost:

• Stejný vstup dá vždycky stejný výstup. Kdokoli si to může přepočítat a ověřit.
• Změna o jediný znak rozhodí celý hash. Ne trochu — úplně. Nedá se z něj vyčíst, jak moc blízko jsi byl.
• Zpátky to nejde. Z hashe se původní data spočítat nedají, jedině hádat vstupy tak dlouho, dokud se netrefíš.

Zkus to rozbít

Tohle je malý řetěz tří bloků. Každý drží hash toho předchozího. Přepiš data v prvním bloku a koukej, co se stane s ostatními:

Až budeš mít všechny tři zelené, změň v prvním bloku jedinou číslici. Druhý i třetí blok okamžitě zčervenají — jejich uložený otisk předchozího už nesedí s tím, co ve skutečnosti vyšlo. Nejde přepsat historii, aniž bys přepsal i všechno, co po ní následuje.

K čemu je ta hloupá honba za nulami

Tlačítko „vytěžit" nedělá nic chytrého. Zvyšuje nonce o jedničku, přepočítá hash, kouká, jestli začíná na nuly, a když ne, jede dál. Milionkrát, miliardkrát. Přesně tenhle nesmysl je ale to, co drží celou síť: najít správný nonce stojí energii a čas, ale ověřit ho zvládne kdokoli za mikrosekundu.

Kdo by chtěl přepsat starou transakci, musel by znovu vytěžit její blok i všechny bloky za ním — a to rychleji, než zbytek světa staví řetěz dál. U velkých sítí to není zakázané, jenom nesmyslně drahé. A ekonomicky nevýhodné je bezpečnější než zakázané.

Proč se tomu říká „decentralizované"

Ten sešit nedrží jeden server. Drží ho tisíce nezávislých počítačů, každý má plnou kopii a každý si nový blok sám ověří. Když jeden začne lhát, ostatním prostě nesedí hashe a jeho verzi zahodí. Nikdo nemusí nikomu věřit — kontrola je matematická, ne institucionální.

Z toho plyne i to nejdůležitější pro nás: všechny transakce jsou veřejné. Nejsou u nich jména, ale jsou u nich adresy — a adresa, která opakovaně vsadí velké peníze do konkrétních trhů, je stopa, kterou jde sledovat. Přesně z toho vznikají tipy na PolyTips.

Ne každý řetěz těží stejně

Těžení nulami (proof of workPrávo připsat blok získává ten, kdo prokáže vykonanou práci — najde nonce splňující zadanou podmínku. Bezpečné, ale energeticky náročné.) je jenom jedna možnost, historicky první. Ethereum i Polygon dnes jedou na proof of stakeBlok navrhuje ověřovatel vybraný podle toho, kolik vlastních mincí dal v síti do zástavy. Když se pokusí podvádět, o zástavu přijde., kde místo energie ručí lidé vlastními penězi. Princip řetězu, hashů a neměnnosti zůstává úplně stejný — mění se jen způsob, jak se vybírá, kdo stránku dopíše.

Zbývá poslední kus skládačky: co se s tvojí transakcí děje mezi tím, než ji podepíšeš, a než skončí v jednom z těch bloků.

Další článek Jak si založit peněženku a nepřijít o ni první týden